Je to v pytli, školky jsou zavřené!


Školky jsou po mnoha měsících uzavřené. Dosud byly jediným místem, kde smělo 30 lidí společně tančit, zpívat, cvičit, dýchat. A nikomu to nevadilo. Naštěstí nebylo předškolním dětem nařízeno nosit roušky, chovat se epidemiologicky uvážlivě k jejich věku nepatří. Vývěsky zřizovatelů na dveřích MŠ žádaly rodiče, aby vodily děti jen v naléhavých případech. Chodily skoro všechny. Někdy i s rýmou... Provoz sem tam přerušila karanténa některé třídy. 

Skoro to budilo domnění, že: 

a) situace není závažná (jinak by školky otevřené nebyly)
b) vládě se to hodí (nechce platit rodičům ošetřovné) 


A je to tady. Školky zejí prázdnotou. Tedy je to vážné. Distanční výuka teoreticky existuje, ale v předškolním věku je možná jen v minimalizované podobě, pro udržení kontaktu a inspiraci rodičů. Držet děti které potřebují objevovat svět vlastními smysly u obrazovky je pro rozvoj jejich osobnosti nežádoucí.

Rodiče mají příležitost být se svými dětmi. Může to vypadat jako "za trest" a "ježišmarjá, já se z toho zblázním". Ale je to skvělé! Dítě přeci máte, protože jste si ho přáli. Je to váš poklad. Skvělý parťák. A největší učitel vašeho života. 

Nemůžete chodit do práce a dostanete méně peněz. Soudím z osobní zkušenosti, že to s rodičovstvím souvisí. Ale dítě přináší bohatství. Cit, lásku, nové situace, nutnost podívat se na život a svět jinýma očima. Co je v životě opravdu důležité? Kolik peněz  potřebuji? Je něco víc, než být DOOPRAVDY SPOLU? 

Dítě potřebuje pozornost a zájem. Opravdovou. Ale ne nonstop. Potřebuje si jen tak hrát. Samo přijít na to, co by ho bavilo. Když vedle sebe bude mít dospěláka, který dělá nějakou "viditelnou práci" (přesazuje kytky, opravuje auto...), velice pravděpodobně bude chvíli zkoušet s vámi a pak si půjde hrát... A bude spokojené.

S počítači je to blbý. Práce na počítači je pro dítě nezajímavá. Neviditelná. Tajné myšlenkové pochody v naší hlavě. Víte, co děti dělají ve školce s knihami? Položí si je před sebe, zdvihnou titulní stranu (jako když se otevře notebook) a do barevné předsádky buší jako do klávesnice. Často u toho vydávají podivné zvuky...  Odraz naší "civilizované společnosti".              

Zavést denní režim a dodržovat ho. Dítě se cítí bezpečně, když ví, co se bude dít. Potřebuje rituály. Udělejte třeba magnetický plán s obrázky činností na ledničku a večer spolu s dítětem poskládejte, co bude druhý den. Upozorňujte dítě předem na blížící se změnu. Použijte minutku nebo přesýpací hodiny jako signál. Pořiďte si nastavovací hodiny a pracujte s nimi. Dítě se tak rychle naučí čísla i orientaci na hodinách. A uvidí, že spousta věcí záleží na hodinách... 

Choďte ven. Pozorujte změny v přírodě, sázejte, starejte se o zahradu a zvířata. Zasaďte si doma třeba fazoli a s dítětem pozorujte, co se děje. Dítě se učí hlavně tím, že samo věci dělá. Ruka je nástrojem ducha. Vyberte si strom v okolí a choďte pozorovat jeho jarní probouzení. Foťte ho a udělejte z fotografií společnou knihu. 

Tvořte, zpívejte, tančete, hrajte si a radujte se. Být dítětem znamená být teď a tady a maximálně prožívat momentální okamžik. Nebát se toho, co přijde a nezabývat se tím, co už bylo. Učte se od dětí. Spoustu krásných námětů najdete online. 

Sportujte. Ve zdravém těle zdravý duch. V předškolním věku jde hlavně o mnoho příležitostí k pohybu. Sportujte i doopravdy, dospělácky, dítě potřebuje vidět, že to je běžná součást života. 

Společně se starejte o domácnost. Dítě potřebuje být platným členem domácnosti. I 2 leté může pomáhat s prostíráním. 3 či 4 leté může loupat, učit se krájet, vykrajovat z těsta... Čím častěji bude mít příležitost, tím dříve dané činnosti zvládne opravdu dobře. Netrvejte na tom, že správně se věci dělají jen vaším dospěláckým na milimetry přesným způsobem.  

Buďte autentičtí. Víš, já si nechci hrát na prodavačku. Ale můžu se na tebe dívat, chceš? Teď potřebuju něco dělat, budu se ti věnovat za 25 minut. Až bude velká ručička na hodinách tady.  

Nedívejte se na zprávy. To důležité se dozvíte i tak...

Užijte si možnost BÝT SE SVÝMI DĚTMI! A věřte, že bude DOBŘE! 


Daniela Šimonová, 4.3.2021





 

Komentáře

  1. No abych přiznala pravdu, tak u nás doma to byl opravdu boj. Máme totiž dvě dítka (jedno z nich chodí do MŠ a starší je ve třetí třídě na ZŠ), takže zvládat s nimi doma při home office a ještě se s nimi pak učit byl opravdu mazec. Naštěstí už nám to zase funguje, dětí chodí do škol a já zase vydělávám lepší peníze - i proto si teď třeba pro radost objednávám krásné šperky za odměnu, jak jsem to hezky zvládla.

    OdpovědětVymazat
  2. Jako rozhodně to nebylo jednoduché, to vůbec nechci říct. Hlavně my máme školkového i druháka a když starší viděl, že dcerka může mít dětské hračky a on musí sedět před webkamerou, tak se často prostě jednoduše sbalil od počítače a odešel si hrát. Jako někdy to bylo fakt drsné a sama jsem jim moc nezáviděla. Mi stačily online porady.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat