Je odpočívání ve školce týrání dětí?


Asi si řeknete, že nadpis je přitažený za vlasy. Věřte či ne, někteří rodiče se domnívají, že odpočívání ve školce je neoprávněné omezování svobody dětí. A že učitelky nemají právo po dětech chtít, aby si na chvíli lehly.  

Potřeba odpočinku je individuální. Některé dítě je spavé a některé ne. Některé běhá celý den a jiné je za chvíli unavené. Každý máme jiné tělo a jiné potřeby. V předškolním věku bývají rozdíly opravdu velké. A je třeba je respektovat. 

Dítě ve školce musí být velmi samostatné. Poprvé v životě je součástí kolektivu bez opory maminky a blízké rodiny. Je to velký krok. Navíc ve školce během dopoledne cvičí, tančí, zpívá, rozvíjí v oblasti jazyka, matematiky, umění... Musí dodržovat pravidla. Samo si připravuje stůl, nosí a odnáší jídlo a pití, samo pečuje o svou hygienu. Pak se vydá ven a tam si pořádně zaběhá a všemi smysly prozkoumává svět. 

Po obědě část kamarádů odejde. A je čas na klidový režim. Ten je pro všechny školky závazný. Zážitků již bylo mnoho a děti si potřebují odpočinout. Vstřebat všechny události, třeba i nedorozumění s kamarády. Lehnou si na lehátko, paní učitelka přečte pohádku. Někomu se zavřou oči hned. A pak je chvíli úplný klid. Kdo potřebuje, usne. Kdo nepotřebuje, chvíli odpočívá. A za chvíli si může potichu třeba prohlížet knížky.

Je dobré vědět, že se děti ke spaní nijak nenutí. Někdo lehne a spí, někdo lehne a nespí. Budit dítě, které je unavené a ihned usnulo, učitelka nesmí Je její povinností dítěti odpočinek dopřát. Když by si dítě nelehlo, asi by neusnulo. Jenže kdyby některé děti neležely, nespal by nikdo. Kdo někdy uspával 10-15-20... dětí, ví, o čem mluvím. 

Může se zdát, že učitelka nemá právo děti nutit, aby si lehly. Ale co je to "nutit"? Při vedení skupiny dětí totiž po dětech chceme spoustu věcí: 

  • Aby si sedly k jídlu. 28 lítajících dětí s 28 namazanými krajíci chleba by mohlo způsobit 28 fleků na koberci a 25 dětí by se nejspíš nenajedlo... O nebezpečí zaskočení sousta nemluvě.
  • Aby se seřadily do dvojic a držely se za ruce. 28 dětí volně poskakujících přes silnici by mohlo způsobit v nejlepším případě chaos v dopravě... A z bezpečnostích důvodů to prostě nejde.    
  • Aby byly tiše, když kamarád vypráví. 28 hlásků najednou je velmi hlasitá kokafonie... Trochu o uši...  
  •  Aby používaly WC v odpovídajících polohách. Protože jinak to bude chtít úklidové komando...
  • Aby se do divadla společensky oblékly a byli úplně tiše během celého představení. Běhající a křičící děti v převleku Spidermana by se na jevišti vyjímaly, ale není to účel...
  • atd., atd., atd. 
Takto děti "nutíme" prakticky celý den. Nebo můžeme říct, že po nich chceme, aby se fyzicky i psychicky přizpůsobovaly. Socializují se. Učí se pravidla skupiny. Učí se respektovat, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Učí se dělat věci společně a zároveň bezpečně. Učí se starat samy o sebe. To vše je svázáno s velkým množstvím pravidel. Je samozřejmě žádoucí, aby měly prostor pro volnou hru, učily se vlastním tempem a mohly ovlivňovat dění. A aby učitelka stanovovala hranice vhodným způsobem s důrazem na pozitivní motivaci.

Odpočinek je součást života ve školce. Důležitá část života člověka. Dítě by se mělo naučit být v klidu, jen samo se sebou. Vnímat své tělo a své pocity. Zároveň se při společném odpočívání učí ohleduplnosti a empatii. Rozvíjí svou emoční inteligenci. To vše je základem pro budoucí naplněný osobní život.  

Jako učitelka i ředitelka MŠ jsem viděla různé školky. Někde děti neodpočívaly vůbec (prý na přání rodičů). Někde odpočívaly jen menší děti a předškoláci měli "klidovou činnost". Nejmilejší atmosféra a nejláskyplnější vztahy byly ve školkách, kde odpočívají všechny děti. Byly odpočatější, ohleduplnější, laskavější a usměvavější. A téměř každý den usnul i nějaký předškolák. Pozor na školky, kde "klidová činnost" znamená pracovní listy předškolní přípravy, to je přeci nejobtížnější úkol celého dne! To nemá s odpočinkem co dělat! Pokud se někde neodpočívá vůbec, je to v rozporu s požadavky na psychohygienu v předškolním věku. A na dětech je to vidět. Jsou přetažené, rozlítané, rozkřičené... 

Někdy se dítě vyspí ve školce a pak se mu doma nechce do postele včas. Ale spalo, protože bylo unavené, potřebovalo to. Pomůže pravidelný rituál. Důsledně na něm den po dni trvat. Pravidelně dětem číst. I školákům. A cestou ze školky se ještě projít nebo proběhnout.
       
Někdy má rodič osobní trauma ze spaní ve školce, které neprobíhalo, jak mělo. A zbytečně jej přenáší na dítě. 

Tak ať jsou naše děti pěkně odpočaté, než vyrazí do dalšího života!

Daniela Šimonová, 16.2.2021

  





  


Komentáře

  1. Já osobně jsem spaní ve školce nesnášel, naše děti to naopak snášely velmi dobře a spíš se jim nechtělo vstávat, když jsme pro ně přijeli někdy trochu dříve. :) Ale oni to jsou doteďka oba dva velcí spáči. Dcera je už z domu pryč, syn je ještě u nás, ale taky už si shání vlastní bydlení. :) Trochu mě mrzí, že půjde pryč. Zůstal jsem už sám a připadám si občas trochu nepoužitelný. Hlavně v komunikaci přes telefon. Nevím ani, jak napsat hashtag. Ale tak bez toho se snad dá žít a já si zvyknu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý jsme jiný... Také každý den je atmosféra ve školce jiná, někdy děti spinkají hned všechny, někdy ne... Věřím, že při citlivém vedení se to dá zvládnout, aby z toho nebyly šrámy na duši :) Život Vám jistě přinese další krásné chvíle :)

      Vymazat

Okomentovat