Vánoční SOS: "Tolik dárků nééééééé!"

Jiskřičky radosti v dětských očích. Tolik toužíme je spatřit. Víme, že štěstí o věcech není. I přesto bloumáme mezi regály barevných plastových výlisků a velkých krabic s malým obsahem a snažíme se vybrat tu, která by ono "radostné kouzlo" způsobila. A pak ještě jednu a ještě jednu. To, aby naše dítě bylo ještě šťastnější...  

Vánoce se blíží. Anežka je celá na trní. Dostane všechny ty překrásné věci z obrázků v katalogu? Jsou tak barevné! A blýskavé! A ten pejsek z reklamy - běhá jako živý! To bude opravdický kamarád! A dinosaura, co se vyklube z vajíčka! 

Maminka hodně přemýšlí, jaké vybrat hračky, aby se dítě naučilo počítat a číst a psát a anglicky a... Nabídka je nesmírná. Je to opravdu těžké. A bude to drahé. Ale za rozvoj dítěte to stojí!

Tatínek si řekne, že by se mu líbilo házet si s dcerkou blikajícím létajícím talířem. Třeba ji to bude bavit. A když ne, tak se to vyhodí, stojí to pár šupů... Přidá do nákupního vozíku ještě stavebnici a pár hraček. Jsou v AKCI. To se vyplatí. Jeho dítě BUDE mít SPOUSTU dárků! 

Babička a děda chtějí vnoučku také obdarovat. Aby něco měla i u nich pod stromečkem. Vnučka je moc roztomilá a dělá jim velkou radost. Chtějí jí také udělat VELKOU RADOST. 

A tak týden po týdnu na hromádku dárků nenápadně přibývají další a další. 

Nastává štědrý den. Zacinká zvoneček a Anežka vchází do pokoje ozářeného světélky na stromečku: "Jéééé! To je veliká hromada!!" Oči navrch hlavy, skoro nemůže dýchat vzrušením. Nedočkavě se vrhá na spoustu balíčků. Trhá barevný papír z prvního, nadšeně zavýskne, hračku z něj odhodí a vrhá se na další... Znovu piští nadšením, a znovu, a zvonu... Pak už ani tolik nepiští, jen vytrvale rve nádherné balící papíry a dobývá další dary z lásky. 

Druhý den ji čeká další stromeček s dárky, u babičky a dědy. A další den ještě další u druhé babičky. Kamarád Kája má stromečků dokonce 5! Má totiž rozvedené rodiče...

V popelnici skončily svou krátkou pouť překrásné balící papíry. Ty, co mají větší štěstí, v té modré. Snad někoho potěšily. Měly na to jen OKA MŽIK. 

...

V Anežčině pokoji přibyla spousta nových věcí. Vlastně jich tam je tolik, že nemůžou mít své jedinečné místo. Městnají se v koších a holčička je občas vysype na podlahu. Ale příliš si s nimi nehraje, má radši nádobí v kuchyni. To je opravdické. Hraje si s ním na kuchařku. A uklízet tohle množství hraček, to je hodně těžký úkol. Pokoj je přeplněný plastovými hračkami, hrami, puzzlemi a bůhvíčím... A přesto si v něm dítě připadá podivně opuštěné. 
Kolik hraček potřebují naše děti? Potřebují plastové výlisky nebo spíš cítit ve svých rukách vibrace a teplo přírodních materiálů? Potřebují stavebnice, ze kterých se postaví jedna úžasná kompozice a zůstane na výstavě? A pak další a další do série? Nebo jsou stavebnice k tomu, k čemu v minulosti? Aby se z nich stavělo a tvořilo?? A štěkací pejsek z reklamy stojí opuštěně v rohu a práší se na něj. 

Pozorujme děti a dávejme jim to, co opravdu potřebují. Opravdický lidský cit. Opravdovost našeho vlastního bytí a prožívání. Společně strávený čas. Laskavost a vlídnost, ale spojenou s pevnými hranicemi, v rámci kterých se dítě může cítit bezpečně.

V současné situaci je obtížnější plnit nákupní košíky. Skvělá příležitost vánoce "odkrámovat" a naplnit zpátky smyslem a láskou. 

      
Daniela Šimonová, 2.12.2020




  



    




Komentáře

  1. Já jsem na tohle fakt strašná. Sama všem říkám, že by děti neměly dostávat nesmyslné množství dárků. Radši dvě nebo tři dražší věci než hromadu levných kravin. Ale pak někde vidím slevový kupon do hračkářství a nejradši bych to tam celé vykoupila. Jsem schopná sama sebe dojmout tím, že si představím naši Andulu, jak si s tím hraje v pokojíčku a má z toho radost. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den, jak přistupujete k věku svému dítěte? Jde mi o to, že jestli až když je mu 18, tak je dospěly nebo aji dřív? Třeba od 15cti let? Ač se to nezdá, tak vánoce máme za půl roku :D a já přemýšlím, co bych dala svému 15cti letému synovi k narozeninám. Máte nějaké návrhy? Co také pánská peněženka? Myslíte, že by to uvítal? Díky :)

    OdpovědětVymazat
  3. Věštecká Veronika29. září 2021 18:34

    To já nemám s dárky nikdy problém. Vždycky je přijmu s úsměvem. Čím více, tím lépe :) Celkově v rodině jsme hodně takový štědří,. Minulý rok jsme dali rodičům auto, a oni nám tedka zaplatili týdenní dovolenou na Mallorce. A těm nejmenším? Těm jsme dali zlaté dětské náušnice a to jste měli vidět, jakou měli radost ty naše holky. Byla to fakt krása se na to dívat. Říkali, že si je schovají a nechají si je až na svatbu. Že jinak do té doby, by jim je mohl někdo ukrást :/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat